Výlety

Botanikus

12. července 2017 v 7:50 | Káťa

Náš druhý prázdninový výlet byl do Botanikusu v Ostré.
Ted první nemám nafocený, to jsme si zajeli do národního muzea na výstavu Noemova archa a pak vybili energii v Gutovce.
To jen tak pro pořádek.
Ale zpět do Botanikusu.
Tam jsme si to užili také parádně, kluci si přinesli plnou náruč výrobků a plnou hlavu zážitků.
Užívali jsme si mumraj v historickém městečku, a i poklid obrovských bylinných zahrad.
Myslím, že to je místo kam se určitě ještě někdy vrátíme!

Teambuilding2016

20. října 2016 v 10:41 | Káťa

O víkendu jsme společnými silami utužovali kolektiv v Nunyho práci.
Byli jsme s jeho kolegy a kolegyněmi a jejich rodinami ve Vysoké Lípě a společně jsme trochu ochutnali krás Českého Švýcarska.
Ochutnávali jsme opravdu jen decentně, jelikož večer se ochutnávalo jinak :o) a bylo třeba i dost odpočívat.
Ale i děti ti si to dost užili, večer řádění do pozdních hodin venku s baterkami a minimálním dohledem rodičů. Přes den třeba zrovna v Dolském mlýně, který byl od tud pouhý 1,5km a i tak mě bolely nohy ještě dva dny. To víte není kilometr jako kilometr a kilometr s Bětou v nosítku ve strmém stoupání/klesání náročným terénem na to trénovaná opravdu nejsem :o)
Každopádně po této akci vím, že v Českém Švýcarsku nejsme naposledy a podzim je parádní doba, pro poznávaní krás naší vlasti. To víte ty barvy, ty barvy…

I v září na cestách

7. září 2016 v 9:20 | Káťa




To abychom neměli po prázdninových výletech takový šok, vyrazili jsme hned první zářiový víkend na další akci. Tentokrát jsme v tom ale nebyli sami.
Užívali jsme si totiž parádní společnost lidí z Nunyho bývalé (některých i ze současné) práce na každoroční super akci v Nové Vsi.
Jak to tak na těchto akcí bývá, po večerech se griluje, pije, povídá a děti řádí až do noci, ale aby člověk nezahálel, je nutné přes den zařadit i nějaký ten výlet.
Letos jsme se vydali na hrad Hazmburg. My máme prostě ty zříceniny nějak v oblibě a není se čemu divit, když je na nich tak krásně, tajemně a dobrodružně.
Největším dobrodružstvím, ale tentokrát nebyl zas až tak hrad jako takový, i když byl opravdu krásný, jako záchrana malého ptáčka uvízlého v hradní studni.
Toho tam objevili děti a Zojka, která to tak nemohla nechat nakonec i našla statečného záchranáře, který se do akce pustil.
Nakonec ptáčka vytáhli v kyblíku na provaze, odnesli ho se sušit na sluníčko a dostal i nadrobenou sušenku.
Nejvíc nejvtipnější na tom je to, že zmiňovaný záchranář byl můj spolužák z vejšky, kterého jsem viděla naposled asi před devíti lety. :o)
"Inu svět je malý a o náhody není nouze".

Český ráj po třetí

5. září 2016 v 10:23 | Káťa
Ještě jedno letní stanovaní jsme letos stihli.
Tak jako v loni i předloni jsme i letos neodolali krásám Českého ráje.
Chvíli jsme váhali nad návratem do fajn kempu v Sobotce, ale nakonec jsme se rozhodli podlehnout recenzím, a vyrazili jsme do Sedmihorek.
Sedmihorský kemp má spoustu ocenení jako rodinný kemp a asi i právem. Není to ale nic pro nás - hlava na hlavě a každý den jiný soused.
Hromady animačních programů mi zrovna nevyhledáváme, ale když už jsme tam byli, využili kluci příležitosti a okoukli místní zvířátka (i když asi tak 60 dětí na 8 morčat je už na pováženou), ale měli v ruce opravdickou strašilku a pohladili si velikého hada. Druhý den se ještě svezli na koni.
Toť vše co se recenze kempu týče. :o)





Náš program se samozřejmě týkal hlavně výletování.
Druhý den ráno jsme hned vyrazili na cestu. Šli jsme kolem pramenu sv. Antonína do lesů a skal, na Mariánskou vyhlídku, kolem Adamova lože a na zámek Hrubá skála. Tam jsme se zastavili na malou sváču, a pak zpátky přes Myší díru do Sedmihorek.
Cesta teda není ani trošku pro kočárek, tak jsem musela Betynku nést v nosítku, ale zvládli jsme to obě dvě.
Kromě kamenitých a křivolakých cestiček nás potkali i písečné úseky, na tom nejemnějším písku se kluci rozhodli i zout boty a lebedit si ve vyhřátém písečku na boso. Kuba pak už boty nenandal a putoval bosky snad tři čtvrtě cesty, čím vzbuzoval u kolemjdoucích docela pozornost :o).
Odpoledne jsme už jen odpočívali v kempu, zašli si na limošku a k rybníku a pozdě večer si chlapy vyrazili i na ohňovou show.


Třetí den jsme už zase balili a po cestě domů jsme se zastavili na zřícenině hradu Valečov, kde bylo ke koukání, zkoumání a prolézání mnoho příležitostí.

Touto cestou jsme ukončili prázdninové výletování a teď už očekáváme akce poprázdninové. Podzimní psát nechci, protože předpověď počasí zas až tak podzimně nevypadá :o). Snad nám to léto ještě dlouho vydrží.

Šumava

24. srpna 2016 v 11:53 | Káťa




Poslední výlet z našeho pobytu u babičky, o kterém jsem chtěla napsat, byl na Šumavu.
Počasí nám sice moc nepřálo, ale přesto jsme na skok do přírody vyrazili.
Zajeli jsme si ke Kvildě na Jezerní slať, což je prý jedno z nejstudenějších míst v ČR.
Musím říci, že na tom něco bude :o).
Výhled na "podivnou louku" kluky sice nenadchl tolik, jako mlýn či elektrárna, ale krásně tam bylo.
Pak jsme se ještě přesunuli k docela novému jelenímu výběhu.
Ani jsem netušila, jak zvláštním dojmem bude na mě působit tak blízká přítomnost, těchto krásných tvorů.
Když k tomu přičtete, že jeden slušný kousek stál hned pár metrů od vchodu a nechal se podrbat za uchem od každého zájemce….no prostě zážitek.
Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit, že vedle mě stojí jelen, kouká na mě těma krásnýma očima a nechává se pohladit …
Na nedaleké Kvildě jsme ještě zašli do infocentra , které je atrakcí samo o sobě, potom na oběd. Pokus o návštěvu elektrárny v Čeňově Pile se nezdařil.
Bylo už zavřeno.
Další kus přírody nám byl už zamítnut a od předchozích dnů vyvýletovaných dětí byl zavelen návrat k babí.

Mlýn

22. srpna 2016 v 11:16 | Káťa





Pro pořádek, ale v rychlosti.
(Prostě nestíhám, nestačím)
Další z Volyňských výletů byl do nedalekých Hoslovic, a to hned dvakrát.
Je tam parádní funkční mlýn s dost smutnou historií.
Dvakrát jsme ho zvládli proto, že jednou jako pořádně prozkoumat a podruhé na dožínkové slavnosti.
To se totiž točilo i mlýnské kolo a to je nutné vidět!!!
O cepech, kozách, hrnčířském kruhu a žentouru nemluvě.
Při prvním výletu jsme k tomu přidali i rozhlednu, ale nahoru to zvládli jen stateční muži.
Strašpytel matka a k ní připoutaná Běta zůstaly po malém pokusu v bezpečí na zemi. :o)


Písek

18. srpna 2016 v 10:11 | Káťa

Druhý den se citelně ochladilo, a tak jsme se rozhodli pro výletování spíše pod střechou.
Jelo se do Písku, a když do Písku tak do Sladovny.
Bylo se opravdu na co koukat, ale jako vždy nejen koukat!!!



Jako první jsme si prolezli a ozkoušeli expozici Snivci a mágové. Tam si přišli kromě očí na své hlavně uši. Bouchali jsme, řinčeli, zvonili, drnkali a na závěr snili o sto šest v přítmí pod hvězdami.


O patro níž už na nás čekala Loutková akademie plná nádherných loutek. Některé jen ke koukání jiná k ozkoušení. Jen škoda, že kluci jsou stydlíni, a tak jsme museli hrát divadlo spíš my dospěláci :o). A ani k vyrábění vlastní loutky jsme se bohužel nedostali.


To proto, že nám už začínalo Tiskařiště a to jsme si samozřejmě také nenechali utéct. Snad i malou inspiraci do tvoření v centru jsem si tam našla.
Zážitky sice nasycení, ale jinak dost hladový, jsme se vydali hledat něco dobrého k snědku, a pak ještě na skok zpátky do stálé expozice dětské ilustrace na oblíbený kvíz a do zeleninové herny.
Kluci ještě zvládli elektrárnu, ale to mi holky jsme se už kochaly nábřežím a užívaly si, že zase chvíli neprší.

Javorník

17. srpna 2016 v 21:52 | Káťa



Minulý týden jsme strávili u babičky a dědy ve Volyni. Užívali jsme si tam každý den. Víkend byl ve znamení pouťování a kolotočovaní, ale pak už jsme se pustili do výletů.
Jako první to vyhrála rozhledna na Javorníku.
Je to takový Šumavský závdavek, ale bylo tam krásně.
U kapličky jsme si potrénovali stopovaní a vyzkoumali jakou stopu má třeba veverka a jakou rys.
Kdyby ale záleželo jen na mě, sedla bych si na pařez a prostě bych se kochala.
Pak jsme to vzali lesem, a k rozhledně.
Je to jen taková malá procházka.
A protože bylo ten den opravdu hezky, stihli jsme rovnou dvě koupačky.
Jednu na Rohanově (tam jsem byla asi po 19 ti letech), kde bylo opravdu parádní koupání jen se člověk nesmí bát pijavic ;o)
A pak na mém nejoblíbenějším - Volyňském koupališti.

O dalších výletech zase příště.

Úštěk pod stanem

8. července 2016 v 20:37 | Káťa
První prázdninový týden se už chýlý ke konci a my už zvládli první prázdninové stanování.
Na sváteční volno jsme vyrazili na okraj Českého středohoří do Úštěka.


Už cestu jsme pojali výletně, a tak místo dálnice jsme putovali po okreskách a kochali se vesničkami i krajinou.
Na malou sváču jsme si odbočili na Labskou vyhlídku. Výhled byl trochu zarostlý, ale kochat se dalo. Jediné co kazilo náladu, byly papírky od bonbonů, rozházené všude kolem. :o( Ale nekažme si výletovaní hloupostí jiných lidí, že! Třeba to jednou pochopí.


V Úštěku je kemp hned u velkého rybníka a najít suché a rovné místo byl trochu rébus. Ale podařilo se, a tak jsme se mohli pustit do stavění stanu. Kluci jsou v tom už opravdu profíci a Bětka se jistě také brzy zaučí. :o) K svačince ovoce ze zahrádky a hurá na výlet.


Pro začátek jsme si vyjeli na nedalekou Kalvárii a byla to nádhera.


Večer ještě koupačka a pak taky houpačka večeře a spát.


Druhý den byla na programu Zubrnice. Tam trochu neplánovaná cesta "Hurvínkem" do Ústí nad Labem.


Tam pak na hrad Střekov.



Zubrnici jsme si také prohlédnout stihli, ale pak už nás zase kluci hnali k vodě stavět potůčky a hrady z písku.




Třetí a poslední den jsme věnovali krásnému Úštěku a jeho čertovskému podzemí.




A jako třešničku na dortu si dopřáli procházku lesem, zobání borůvek a na úplný závěr hrad Helfenburk. Což je opravdu impozantní zřícena vestavěná do skály a s krytá v lesích, jen kousek od Ostré.

Pak už hurá domů! Tedy s malou zastávkou přes babičku a dědu a jejich borůvkové knedlíky.


Kdyby někoho zajímalo, jak se skládá pětičlenná rodina do auta i s obr stanem a obr kočárkem, tak takto :o)

Hezké prázdninové výletování i vám!!!

Víkend na nádraží

3. května 2016 v 21:18 | Káťa

Minulý víkend jsme strávili v milé společnosti našich kamarádů a ještě k tomu na nádherném místě.
Byli jsme v České kanadě a bydleli jsme rovnou na nádraží.
Totiž podél trati Jindřichohradecké úzkokolejky jsou prázdná nádraží přebudována na turistické ubytování.
Bydlet na nádraží…co víc si ti mí vláčkomilci můžou přát.
Jen škoda, že mimo sezónu jezdí ten pidivláček tak málo.


Cestovali jsme hodně pěšmo v lesích a kolem rybníků a počasí nám dost fandilo.


Kluci byli úžasní výletníci a hned první den zvládli štreku devět kilometrů dlouhou ze Střížovic až do Jidřiše.



Cesta Jindřišským údolím byla nádherná, jen terén kočárkům moc nepřál.
Ale nakonec přišla odměna cesty domů vláčkem a večerní buřtík u ohně.



Druhý den jsme to vzali na půl autmo k bunkrům u Kláštera a pak pěšmo k hradu Landštej a nutno dodat že nožky už docela pobolívaly.
To víte netrénovaní jedinci :o)
A vyvolení pak byli za odměnu naloženi v Nové Bystřici opět na vláček a tradá domů hezky po kolejích.


Na závěr jako třešničku na dortu jsme si nedělní ráno dali Matýskovu neštovicovou nadílku, to abychom věděli, že život není jen idyla :o).


Tak jen zrychla očíhnout vláčky v Jinřichově Hradci a honem domů se léčit.

A já teď místo výtvarky maluju puntíky rovnou po svém děťátku :o)
 
 

Reklama