Výlety

Ještě z prázdnin

4. září 2017 v 10:13 | Káťa

První školní den je tu. Máťa vyrazil do druhé třídy a Kuba se těšil do školky tolik, že odpočítával dny. Já ale ještě raději vzpomínám na prázdniny.
Tady je pár obrázků z našeho rodinného výletu do skal. Byli jsme na skalním městě Bludiště a Prolezovačkách, kousek od Mšena (Kokořínsko). Děti to tam dost bavilo a i my jsme si mohli hlavu ukroutit. Jen pro Bětku to nebylo (na kočárek a malé nožky to není) tak měla samostatnou výpravu s babičkou, dědou a tetou po okolí.
My jsme si to ale opravdu užili, i čelovky kluci vytáhli a viděli jsme krásné výhledy i "bloudili" jsme v úzkých uličkách mezi vysokánskými skalami a zdolávali "náročné" výstupy a sestupy.



No a po obědě v nedaleké hospůdce jsme se vydali do Lobče do pivovaru na exkurzi. Pivovar je soukromý a již několik let jej postupně opravují. Prohlídka byla opravdu zajímavá, ale pro prcky to není, tak jsem musela s Bety a Kubou prchnout dřív a ochutnat místní tyčinky a černé pivo ;-). Byla to pravda velká oběť, ale někdo to být musel!

Každopádně jestli pojdete kolem doporučuji nahlédnout alespoň do výčepu a ochutnat místní mok. Je na co koukat i co ochutnávat.

Prázdniny na jihu

18. srpna 2017 v 14:35 | Káťa

Tak opět jsem si po dlouhé době vybojovala chvilku u počítače. Tak jsem se pustila do fotek z dovolené u našich.
Letos nám docela přálo počasí a taky se Maty naučil plavat a hodně času jsme strávili na koupališti.
O tom, že k tomu ještě byla pouť ani nemluvě ;-).
I tak jsme nějaký výlet stihli.
Zajeli jsme si na Hlubokou do ZOO.
S klukama jsme tam byli už po druhé, ale Kuba si to moc nepamatoval a pro Bety to byla první návštěva.
Moc se nám tam zase líbilo a určitě jsme tam nebyli naposledy.


No a jako každý rok jsme museli zajet do nedalekého Písku do Sladovny.
To se prostě musí!!!
Dětem se ze všeho nejvíc líbilo mraveniště, také jsme tam nakonec byli až do zavíračky.


Ale nakonec jsme si prohlédli i expozici "Zahraj si mini, tygře!" a "Vladimír Fuka - Malý princ".


Mě nejvíc nadchla jak jinak než "Laboratoř:linie", kde jsme také pobyli docela dlouho.
Jinak jsme z Písku stihli jen zmrzku hned před Sladovnou a oběd ještě blíž.

Zvládli jsme ještě návštěvu Volyňského muzea, kde to bylo také moc hezké, ale foťák jsme sebou neměli.
Jestli ale pojedete kolem, určitě se stavte a uvidíte sami!
No pak hurá k domovu a na další štaci u druhé babí a dědy.

K moři

9. srpna 2017 v 22:05 | Káťa


Letos jsme si vymysleli dovolenou v cizině, u moře, ale opět pod stanem.
Naplánovali jsme si cestu na sever do Polska ale…….
Počasí vypadalo dost podivně déšť, déšť a déšť, což na polském přímoří není nic divného, ale na stanovaní nám to přišlo už jako moc velké dobrodružství.
Nuny teda opět zasedl k mapám a diskusím začal pátrat, kam tedy pojedeme.
Naše plány směřovali přes Rakousko až k Jindřichovu Hradci.
Tam to už vypadalo docela reálně, ale….
Zase to počasí.
Náš tatínek řekl,"Chci teplo!" a už jsme balili na cestu do Chorvatska.
Vyrazili jsme hodně brzy ráno směr Zadar.
A teplo nám bylo…až moc.
My totiž ve stanu nemáme klimatizaci.;-)
Takže teď už víme, že až budeme chtít někdy jet někam více než na tři noci a natož k moři, tak si máme zařídit bydlení!!!
Ale i tak tam ty voňavé mořské momenty byly.

Botanikus

12. července 2017 v 7:50 | Káťa

Náš druhý prázdninový výlet byl do Botanikusu v Ostré.
Ted první nemám nafocený, to jsme si zajeli do národního muzea na výstavu Noemova archa a pak vybili energii v Gutovce.
To jen tak pro pořádek.
Ale zpět do Botanikusu.
Tam jsme si to užili také parádně, kluci si přinesli plnou náruč výrobků a plnou hlavu zážitků.
Užívali jsme si mumraj v historickém městečku, a i poklid obrovských bylinných zahrad.
Myslím, že to je místo kam se určitě ještě někdy vrátíme!

Teambuilding2016

20. října 2016 v 10:41 | Káťa

O víkendu jsme společnými silami utužovali kolektiv v Nunyho práci.
Byli jsme s jeho kolegy a kolegyněmi a jejich rodinami ve Vysoké Lípě a společně jsme trochu ochutnali krás Českého Švýcarska.
Ochutnávali jsme opravdu jen decentně, jelikož večer se ochutnávalo jinak :o) a bylo třeba i dost odpočívat.
Ale i děti ti si to dost užili, večer řádění do pozdních hodin venku s baterkami a minimálním dohledem rodičů. Přes den třeba zrovna v Dolském mlýně, který byl od tud pouhý 1,5km a i tak mě bolely nohy ještě dva dny. To víte není kilometr jako kilometr a kilometr s Bětou v nosítku ve strmém stoupání/klesání náročným terénem na to trénovaná opravdu nejsem :o)
Každopádně po této akci vím, že v Českém Švýcarsku nejsme naposledy a podzim je parádní doba, pro poznávaní krás naší vlasti. To víte ty barvy, ty barvy…

I v září na cestách

7. září 2016 v 9:20 | Káťa




To abychom neměli po prázdninových výletech takový šok, vyrazili jsme hned první zářiový víkend na další akci. Tentokrát jsme v tom ale nebyli sami.
Užívali jsme si totiž parádní společnost lidí z Nunyho bývalé (některých i ze současné) práce na každoroční super akci v Nové Vsi.
Jak to tak na těchto akcí bývá, po večerech se griluje, pije, povídá a děti řádí až do noci, ale aby člověk nezahálel, je nutné přes den zařadit i nějaký ten výlet.
Letos jsme se vydali na hrad Hazmburg. My máme prostě ty zříceniny nějak v oblibě a není se čemu divit, když je na nich tak krásně, tajemně a dobrodružně.
Největším dobrodružstvím, ale tentokrát nebyl zas až tak hrad jako takový, i když byl opravdu krásný, jako záchrana malého ptáčka uvízlého v hradní studni.
Toho tam objevili děti a Zojka, která to tak nemohla nechat nakonec i našla statečného záchranáře, který se do akce pustil.
Nakonec ptáčka vytáhli v kyblíku na provaze, odnesli ho se sušit na sluníčko a dostal i nadrobenou sušenku.
Nejvíc nejvtipnější na tom je to, že zmiňovaný záchranář byl můj spolužák z vejšky, kterého jsem viděla naposled asi před devíti lety. :o)
"Inu svět je malý a o náhody není nouze".

Český ráj po třetí

5. září 2016 v 10:23 | Káťa
Ještě jedno letní stanovaní jsme letos stihli.
Tak jako v loni i předloni jsme i letos neodolali krásám Českého ráje.
Chvíli jsme váhali nad návratem do fajn kempu v Sobotce, ale nakonec jsme se rozhodli podlehnout recenzím, a vyrazili jsme do Sedmihorek.
Sedmihorský kemp má spoustu ocenení jako rodinný kemp a asi i právem. Není to ale nic pro nás - hlava na hlavě a každý den jiný soused.
Hromady animačních programů mi zrovna nevyhledáváme, ale když už jsme tam byli, využili kluci příležitosti a okoukli místní zvířátka (i když asi tak 60 dětí na 8 morčat je už na pováženou), ale měli v ruce opravdickou strašilku a pohladili si velikého hada. Druhý den se ještě svezli na koni.
Toť vše co se recenze kempu týče. :o)





Náš program se samozřejmě týkal hlavně výletování.
Druhý den ráno jsme hned vyrazili na cestu. Šli jsme kolem pramenu sv. Antonína do lesů a skal, na Mariánskou vyhlídku, kolem Adamova lože a na zámek Hrubá skála. Tam jsme se zastavili na malou sváču, a pak zpátky přes Myší díru do Sedmihorek.
Cesta teda není ani trošku pro kočárek, tak jsem musela Betynku nést v nosítku, ale zvládli jsme to obě dvě.
Kromě kamenitých a křivolakých cestiček nás potkali i písečné úseky, na tom nejemnějším písku se kluci rozhodli i zout boty a lebedit si ve vyhřátém písečku na boso. Kuba pak už boty nenandal a putoval bosky snad tři čtvrtě cesty, čím vzbuzoval u kolemjdoucích docela pozornost :o).
Odpoledne jsme už jen odpočívali v kempu, zašli si na limošku a k rybníku a pozdě večer si chlapy vyrazili i na ohňovou show.


Třetí den jsme už zase balili a po cestě domů jsme se zastavili na zřícenině hradu Valečov, kde bylo ke koukání, zkoumání a prolézání mnoho příležitostí.

Touto cestou jsme ukončili prázdninové výletování a teď už očekáváme akce poprázdninové. Podzimní psát nechci, protože předpověď počasí zas až tak podzimně nevypadá :o). Snad nám to léto ještě dlouho vydrží.

Šumava

24. srpna 2016 v 11:53 | Káťa




Poslední výlet z našeho pobytu u babičky, o kterém jsem chtěla napsat, byl na Šumavu.
Počasí nám sice moc nepřálo, ale přesto jsme na skok do přírody vyrazili.
Zajeli jsme si ke Kvildě na Jezerní slať, což je prý jedno z nejstudenějších míst v ČR.
Musím říci, že na tom něco bude :o).
Výhled na "podivnou louku" kluky sice nenadchl tolik, jako mlýn či elektrárna, ale krásně tam bylo.
Pak jsme se ještě přesunuli k docela novému jelenímu výběhu.
Ani jsem netušila, jak zvláštním dojmem bude na mě působit tak blízká přítomnost, těchto krásných tvorů.
Když k tomu přičtete, že jeden slušný kousek stál hned pár metrů od vchodu a nechal se podrbat za uchem od každého zájemce….no prostě zážitek.
Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit, že vedle mě stojí jelen, kouká na mě těma krásnýma očima a nechává se pohladit …
Na nedaleké Kvildě jsme ještě zašli do infocentra , které je atrakcí samo o sobě, potom na oběd. Pokus o návštěvu elektrárny v Čeňově Pile se nezdařil.
Bylo už zavřeno.
Další kus přírody nám byl už zamítnut a od předchozích dnů vyvýletovaných dětí byl zavelen návrat k babí.

Mlýn

22. srpna 2016 v 11:16 | Káťa





Pro pořádek, ale v rychlosti.
(Prostě nestíhám, nestačím)
Další z Volyňských výletů byl do nedalekých Hoslovic, a to hned dvakrát.
Je tam parádní funkční mlýn s dost smutnou historií.
Dvakrát jsme ho zvládli proto, že jednou jako pořádně prozkoumat a podruhé na dožínkové slavnosti.
To se totiž točilo i mlýnské kolo a to je nutné vidět!!!
O cepech, kozách, hrnčířském kruhu a žentouru nemluvě.
Při prvním výletu jsme k tomu přidali i rozhlednu, ale nahoru to zvládli jen stateční muži.
Strašpytel matka a k ní připoutaná Běta zůstaly po malém pokusu v bezpečí na zemi. :o)


Písek

18. srpna 2016 v 10:11 | Káťa

Druhý den se citelně ochladilo, a tak jsme se rozhodli pro výletování spíše pod střechou.
Jelo se do Písku, a když do Písku tak do Sladovny.
Bylo se opravdu na co koukat, ale jako vždy nejen koukat!!!



Jako první jsme si prolezli a ozkoušeli expozici Snivci a mágové. Tam si přišli kromě očí na své hlavně uši. Bouchali jsme, řinčeli, zvonili, drnkali a na závěr snili o sto šest v přítmí pod hvězdami.


O patro níž už na nás čekala Loutková akademie plná nádherných loutek. Některé jen ke koukání jiná k ozkoušení. Jen škoda, že kluci jsou stydlíni, a tak jsme museli hrát divadlo spíš my dospěláci :o). A ani k vyrábění vlastní loutky jsme se bohužel nedostali.


To proto, že nám už začínalo Tiskařiště a to jsme si samozřejmě také nenechali utéct. Snad i malou inspiraci do tvoření v centru jsem si tam našla.
Zážitky sice nasycení, ale jinak dost hladový, jsme se vydali hledat něco dobrého k snědku, a pak ještě na skok zpátky do stálé expozice dětské ilustrace na oblíbený kvíz a do zeleninové herny.
Kluci ještě zvládli elektrárnu, ale to mi holky jsme se už kochaly nábřežím a užívaly si, že zase chvíli neprší.
 
 

Reklama