Červenec 2018

Stanování v Oldřichově

23. července 2018 v 8:10 | Káťa |  Káťa tvoří


Vypadalo to na volný víkend, tak jsme honem naplánovali výlet.
To, aby stan nezahálel a také bylo potřeba vzít Kubíka do IQparku, jelikož si to přál k narozkám.
Při pátrání po příjemném kempu poblíž Liberce jsme narazili na Ekocentrum, jehož součástí je také Ekokemp.
A volba to byla skvělá.
Ekocentrum se nachází ve vesničce Oldřichov v Hájích a nic tam není.
Teda až no to Ekocentrum….tam najdete ovečky, kozy, slepice, divočáka jménem Romeo, koně a expozici o Jizerských horách.
Ta je v moderním duchu plná interaktivních prvků a děti si tak připadají spíš jako v lesním hřišti pod střechou.
V Ekocentru je prý i ubytování, které jsme tedy netestovali a měla by tam být restaurace, ta se ale smrskla na takové malé občerstvení s výborným pivem.
Jediné, co jsme tam téměř nepotkali byli lidi.
Místní kemp byla naprostá oáza, lidí opravdu poskromnu a bydlení v minimalistickém duchu, bez přípojky energie, bez hřiště, bez obchodu a s toaletami hodně daleko od stanu.
Zato v naprostém klidu, pohodě a tichu.
Tam můžete mít večery u ohníčku a před spaním celorodinné sledování hvězd a nebude u toho poslouchat co si šeptají vaši sousedé od vedlejšího stanu.
Přesně tak si představujeme ideální kemp.


Ale aby té idylky nebylo málo, jako sobotní výlet jsme nakonec vyrazili do Frýdlantu, což je krásné a poklidné městečko.
Tam jsme se vydali za vidinou dobré restaurace, kterou nám poradil kamarád google ;-).
Poradil dobře u U Wéwody frýdlantského jsme si opradu pochutali i když hranolky s kečupem tam pro děti opravdu nehledejte.


Při toulání po městě jsme náhodou narazili na reklamu na železniční muzeum, co má otevřeno jen v sobotu, a tak bylo jasné, že zámek bude odsunut na neurčito a vyrazili jsme tam.
Muzeum je taková klubovna nadšenců, ale prohlídka v doprovodu nadšence ;o) byla opravdu velice zajímavá.
Hlavně kluci se dozvěděli dost zajímavého z historie, a hlavně i zajímavé tipy na výlety.
Já tedy spíš běhala za Bety, která běhala za pejskem jménem Karbon.
Po intelektuálním nasycení, byla potřeba odměna v místní Jazzové osvěžovně, kde měli naprosto úžasnou domácí zmrzlinu, dobré kapučíno a nádherný retro-bazarový interiér.
Cestu jsme zakončili, koupáním u rybníka kousek od Raspenavy.


Na neděli jsme si ještě na chvilku užili, pohody Ekocentra, děti se svezly na místním oři a pak jsme vyrazili tam kam bylo nutno.
Jeli jsme do IQparku, což je zmenšený odvar IQlandie určený pro mladší děti.
Nachází se přímo v budově Libereckého Babilonu.
To je opravdu ohavné místo a nechtěla bych tam trávit dovolenou ani zadarmo, ale IQpark splnil, co měl.
Děti se vyřádily a oslavenec byl velice spokojen!

Výletování zdar a užívejte léta co to dá!!!!

Obuty neobuty

19. července 2018 v 15:31 | Káťa |  Káťa tvoří


Už jsou obuty neobuty i děti.
Jen co mi dorazila domu plotna, a i paracord začalo u nás šílenství.
Všichni hned museli mít ty svoje.
Museli jsme sice několikrát převazovat, než se nám podařilo urovnat botky tak aby seděly i na dětské nožce, ale kouzlo se podařilo.
Také jsem chvilku bojovala s neustále se rozvazujícími uzly, ale to jsem nakonec pořešila jednoduchým prošitím uzlů a vypadá to že to drží.
Bety v nich včera proběhala Prahu a dneska Brandýs a spokojenost.
Kluci je nosí míň, jsou trochu líní se do nich nazouvat, kolem domu to berou na boso a když chtějí víc do terénu volí kupované sandály.
Jen se mi pořád nedaří ukecat Nunyho.

Dovolená

12. července 2018 v 13:18 | Káťa |  Výlety

A je to tu, uhájila jsem si místo u počítače, a tak tu je stručná zpráva o našem dovolenkování.
Letos jsme se nechali zlákat Italskými plážemi a vydali se již poslední červnový týden směr Casalborsetti.
Vyráželi jsme v pátek odpoledne, jen co jsme klukům přebalili kufry ze školy v přírodě. :-)
Celou cestu lilo jako z konve a naše kempy, které jsme měli naplánované na přenocování se jevily jako nedosažitelné.
Nakonec jsme celý znavení v půl desáté večer našli malý kemp o 200 km dříve, než jsme plánovali, vytáhli jsme pro každého mikinu navíc a pustili se do stavění stanu.
Ráno nás sluníčko probudilo již kolem šesté, a tak jsme měli i trochu času se porozhlédnout, než otevřou recepci.
Bylo na co koukat, Wallersee, je opravdu malebné místo.


Odpoledne nás, ale už čekalo moře i bazény.
Bydlení nám doporučili kamarádi, kteří tu byli už po několikáté a musím, říct, že to byla dobrá volba.
Bydlení v bungalovech a bazény na dosah ruky jsou to pravé co na dovolené s dětmi potřebujete.
Vyrazit už v červenci bylo také super, nejen že je ubytování výrazně levnější, ale je všude o poznání méně lidí, a tak se nemusíte přetahovat o lehátko, anebo obdivovat krásy Itálie, přes rameno jiného turisty.




Také, že jsem si ty krásy Itálie nenechali ujít a vyjeli jsme si obdivovat do Boloně.
Boloňa je opravdu krásné město plné života. Její uličky s kilometry podloubí mě uchvátili.
Věže byly ohromné, i když některé dost nahnuté, zmzka luxusní, a výhled z jedné ….ach.
I když cesta na horu (498 schodů) stála za to:-)



Po malé bazénovo-mořské válecí přestávce nám to opět nadalo a zajeli jsme si do nedaleké Ravenny.
Ravenna je město mozaiky, a protože jsme prohlídku vzali důkladně, chodili jsme s hlavou zakloněnou celý den.
A bylo se opravdu na co koukat, lidí pomálu, ale krásy ohromná kopa a já jsem ráda, že jsme to viděli na vlastní kukadla.
Ještě k tomu jsme v Ravenně našli nejlepší zmrzku celé dovolené, a to se vyplatí!!!


Výletování proložené plážováním nám uteklo jako voda a pak už jsme jen po cestě vyměnili pláž mořskou za jezerní a jen tak na otočku nakoukli k Lago di Garda.
V malebné Malcesine si svlažili těla, slízli poslední italskou zmrzku a protože bylo vedro k zalknutí rozhodli se je dál.
Ale sem se určitě chci jednou vrátit!